Psychologové se shodují: Změnit jídelníček nás i našich dětí a motivovat je k pohybu může být těžší, než se zdá

 Obezita nepříznivě ovlivňuje život člověka.
Obezita – velká životní nevýhoda, omezuje a zkracuje život.

Často slýcháme, že děti jsou naší budoucností. V otázce ozdravení populace to platí dvojnásob. Děti si z dětství přenesou nabytý pozitivní vztah k zelenině a pohybu i do své budoucí rodiny, což ovlivní pozitivní pohled na zdraví a životní styl v celé populaci. To by měl být bezesporu zájem nás všech.

Přitom se poslední dobou setkáváme se snahou změnit stravovací návyky celé rodiny velmi často. Nasnadě je především problém se současným nezdravým životním stylem, kterému děti snadno podléhají. Nemají potom dostatek pohybu, tvoří si stravovací návyky v nezdravých fast foodech a jejich jídelníček tvoří z větší části nevhodné potraviny. Rodiče se většinou snaží zachránit obezitu dítěte na poslední chvíli. Pokud chtějí rodiče stravování svých dětí a jejich vztah k pohybu skutečně změnit, nejlépe funguje pokud začnou sami u sebe Pokud sami nejsou ani minimálně aktivní a nad jídelníčkem se dlouhodobě nijak nezamýšlí, dítě nemá vzor a neporozumí tomu, proč by mělo samo u sebe něco měnit.

  Dožít se dospělého věku v dobrém zdraví

Podle psychologů jde od dětství ruku v ruce pocit bezpečí s jistotou v sebe samotného. Jídelní zvyky a stravovací návyky patří k páteřním rituálům rodinného života.

Ženy často soupeří se svoji váhou, aby byly pro okolí přitažlivé a cítily se dobře. Děti bývají spokojené od přírody a svoji váhu nechávají na svých rodičích. Kondici rodiny a svých dětí často jako matky ovlivňujeme výběrem stravy. A pokud se snažíme změnit vytvořené  návyky, může nastat podle psychologů problém! 

„Změnit jídelníček není jen tak a většině z nás to alespoň co se týče trvalé změny a jídelních návyků rozhodně nepůjde snadno.  Je velmi pravděpodobné, že to nedáme na tzv. ‚první dobrou‘,“ upozorňuje psycholožka Marta Boučková.

Nejlepší start do života dostávají děti již po narození, vhodnou stravou a vedením k pohybu. Přijmou své návyky za samozřejmou součást života a nevidí na tom nic divného. Problémy nastávají tam, kde se děti snažíme změnit a přesvědčit k pohybu, když jsou již starší. To je také období, kdy řada rodičů vyhledává odborníky, z řad obezitologů, sportovců či psychologů s žádostí o radu, jak rozhýbat 15leté potomky. V tomto věku by již děti měly mít „dobré“ návyky ideálně zavedené ve svém životě a ve svém programu. Pokud jim rodiče chtějí měnit jídelníček a vodit do sportovních kroužků, děti často vůbec nespolupracují.

 

„Jídlo a pití je základní životní potřebou a její uspokojení a zajištění pokládá stavební kámen bezpečí, že budeme mít dostatek sil zvládnout svůj život a zůstat naživu. Když vím, že budu mít co jíst a přesně co a kdy to bude, můžu být klidný,“ vysvětluje Boučková.

Problém nastává právě v momentě, kdy tyto životní jistoty narušíme. Jakákoliv změna jistoty totiž přináší riziko zmiňovaného pocitu bezpečí. Takové zneklidnění je podle odborníků velmi dobře pozorovatelné.

„U dětí ho vidíte v jejich rozladěné náladě, ztrátě zájmu o cokoli jiného než je jídlo, může se objevit pasivita, zvýšená únava, plačtivost i vztek. Někteří muži převádění do dietního režimu připomínají velmi záhy neklidné hladové lvy v kleci. Naproti tomu ženy se většinou snaží být statečnější a své zneklidnění doprovázené nervozitou skrývat. Ženy svůj hlad a nespokojenost nepřiznávají, ale jistou dávku nepříjemnosti v jejich chování okolí může přece jen zaznamenat,“ uzavírá psycholožka.

Pokud je obezita dítěte alarmující, mohou rodiče kontaktovat odborníka na výživu, který jim poradí s vyváženým jídelníčkem, který nebude dítě nijak stresovat tím, že se svých oblíbených jídel nebude moc ani dotknout, ale zvýší se v něm minimálně množství zeleniny, bude klást důraz na pravidelnost stravování.

 

TIP: Zajímáte se o to, co vaše dítě konzumuje ve své školní jídelně? Nedostatek kvantity i kvality konzumace zeleniny dětí ve školních jídelnách jde ruku v ruce se zdravím a tělesnou pohodou vašeho dítěte. Jsme potěšeni, že se nám podařilo do projektu Školy plné zdraví za necelé tři roky zapojit 1060 školních jídelen, kterým není lhostejné zdraví jejich žáků,“ říká organizátorka projektu Eva Šťovíčková. Ptejte se i vy v mateřské a základní škole, kam chodí vaše děti, jestli dbají na výživu a nenapomáhají tak nadváze, obezitě a nezdravým stravovacím návykům vašich nejmenších.

Důležitým faktorem pro tělesnou a psychickou pohodu dětí je také dostatečný pohyb, který jde ruku v ruce s vyváženou stravou.

 

další články:

Česko se hýbe
rubrika Výživa