Co definuje ideálního odborníka v oblasti výživy

By WP admin on Čvn 21, 2013 in Výživa

Co definuje ideálního odborníka v oblasti výživy

Výživa je a bude velice důležitou součástí léčby řady onemocnění, která v dnešní době řeší mnoho Čechů. Jedná se zejména o neinfekční choroby tzv. civilizační onemocnění – zejména srdečně-cévní onemocnění, obezita, diabetes mellitus 2. typu, hypertenze, dna aj.

Kromě správné interpretace výživových doporučení a jejich jednoduché a srozumitelné prezentace laické veřejnosti, je velice důležité zvolit správného odborníka, který bude nám a změnám našeho jídelníčku a celkové úpravě životosprávy nápomocný.

Náš organismus je pro nás základním „výrobním“ prostředkem, a jeho údržba by tomu proto měla odpovídat. Stejně jako nenecháváme milovaný počítač opravit v kovářské dílně, neměli bychom ani to nejcennější, co máme – naše zdraví – svěřovat do rukou nedostatečně kvalifikovaných poradců a vyžadovat pro něj špičkovou péči v kvalitním „servisu“ a „značkovou kosmetiku“.

Smutnou pravdou současné doby je, že radit v oblasti výživy může téměř každý a ještě smutnější pravdou je fakt, že služeb těchto „pseudoodborníků“ využívá stále větší množství lidí. Podstatným způsobem jim k tomu nahrává současná legislativa umožňující poskytovat poradenství ve výživě nejen osobám, které absolvovaly náročné studium na vyšších odborných a vysokých školách, ale také absolventům nejrůznějších rekvalifikačních kurzů, případně i osobám bez jakéhokoliv vzdělání.

Díky benevolentní legislativě je u nás poradenství ve výživě volná činnost, živnostenský list obdrží po splnění obecných podmínek každý, kdo o něj požádá a může rovnou začít radit v oboru Poradenská činnost v oblasti společenských věd a rozvoje osobnosti. K udělení živnostenského listu není třeba předkládat jakýkoliv doklad o vzdělání. Radit v otázkách výživy tak mohou např. absolventi víkendových kurzů v trvání pouze několika desítek hodin či dokonce kurzů pořádaných pouze po internetu. Jedním z důležitých kritérií výběru odborníka je tedy jeho vzdělání. Optimální je absolvování kvalifikačního studia, což je v současné době vysoká škola či vyšší odborná škola zdravotnická. Tito absolventi se nazývají nutriční terapeuti a jsou kompetentní radit i v případě zdravotních problémů. Druhou skupinou jsou výživoví poradci/konzultanti/specialisté. Těm stačí k tomuto označení absolvování kurzů a v jejich kompetenci je radit pouze lidem zdravým.

Nutriční terapeut

je nelékařskou zdravotnickou profesí, po získání osvědčení k samostatnému výkonu činnosti je plně kompetentní k samostatně vykonávané odborné činnosti v souladu se získanou kvalifikací, případně specializací. Jako takový, je za svou činnost odborně i právně odpovědný.

Výživový poradce

je absolvent kurzu v délce několika dnů či týdnů, jejich odborná náplň je velmi různá. Povinností
je akreditace daného studia MŠMT, ta ale negarantuje odbornou úroveň studia. Poradenství
ve výživě je volná činnost, živnostenský list obdrží po splnění obecných podmínek každý, kdo o něj požádá a začne podnikat v oboru Poradenská činnost v oblasti společenských věd a rozvoje osobnosti.
V kompetenci výživového poradce je poskytovat poradenství v oblasti výživy u zdravých osob.
Za výsledky své činnosti nenese žádnou právní ani odbornou odpovědnost.

Pro objektivní posouzení (a mírné zkomplikování) situace je však třeba dodat, že ani vysokoškolské kvalifikační vzdělání není vždy stoprocentní zárukou kvalitního poradenství, stejně jako nelze šmahem odsuzovat všechny absolventy rekvalifikačních kurzů, mezi nimiž se samozřejmě nacházejí i kvalitní poradci, kteří se oboru plně věnují, sledují vývoj oboru, neustále se vzdělávají a jsou schopni poskytovat vysoce kvalitní služby. Proto pro Vás Fórum zdravé výživy připravilo nástroj, podle čeho se řídit při výběru odborníka na výživu:

1. V oboru není úplným nováčkem. A je jedno, zda se pohybuje ve státním
či soukromém sektoru.

2. Přistupuje ke každé konzultaci s případnými klienty individuálně, nemá „prefabrikované“ výstupy.

3. Požaduje podrobné informace a zajímá se o to, v jakých podmínkách může jeho/její klient realizovat navržená doporučení.

4. Požaduje zpětnou vazbu od klienta, jak se mu/jí podařilo doporučení realizovat
a ve spolupráci s klientem je upravuje. Není to metoda: „Tady máte doporučení nebo návod a takhle to budete dělat“.

5. Hodnotí vstupní parametry stravování klienta (reálný příjem živin) a na nich staví své doporučení. Neradí bez znalosti aktuální situace klienta. Tedy například nedá doporučení na 1 500 kcal (= 6 000 kJ) osobě, která aktuálně jí 2 300 kcal
(= 9 200 kJ).

6. Zabývá se kompletní skladbou stravování ne pouze její energetickou hodnotou.

7. Čte odborný tisk, kontinuálně se odborně vzdělává, sleduje a reaguje na vývoj v oboru své činnosti a dokáže s novými poznatky kvalifikovaně pracovat. Nepřebírá tedy nekriticky všechny nepodložené informace a dokáže kompetentně zvážit,
co do své praktické činnosti promítne okamžitě a co ještě zváží – dohledá si další informace.

8. Vystupuje na odborných domácích a zahraničních konferencích, kde využívá možnosti konzultace a tříbení argumentaci i ve vazbě na různé názorové pojetí odborné problematiky. Pokud s většinou odborných názorů nesouhlasí, snaží
se přesvědčovat argumenty, diskusemi, publikacemi v odborném tisku, nestaví
se do izolované pozice zneuznaného geniálního „kůlu v plotě“.

9. Systematicky učí, vychovává mladé budoucí odborníky.

10. Je schopen/schopna říct nevím/je to jinak, než jsem si myslel/a před rokem, (včera). Na druhou stranu má k obhajobě svých názorů podložené argumenty (relevantní vědecké poznatky). Dokáže uznat, že pro daný problém existuje i jiné řešení, než na kterém tvrdě pracoval/a celý život.

11. Nechrlí jednou ročně několik knih, kde radí všechno všem, drží se svého oboru, publikuje pouze poznatky, které považuje za ověřené a důležité pro spoluobčany, kteří se danou problematikou intenzivněji nezabývají.